Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 11. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností.. Denní teploty 5 až 9°C. Noční teploty 1 až -3°C.

Přehrát/Zastavit Další

Obsah

Pohledy  do historie lázeňské školy – 3

Po připojení československého pohraničí k německé říši na podzim 1938 a po celé období 2. světové války spadaly Konstantinovy Lázně a tudíž i zdejší škola pod správu Okresního úřadu v Teplé (Landrat Tepla), který vznikl zrušením původního politického okresu Planá a soudního okresu Bezdružice.  Konst. Lázně byly okupovány říšskoněmeckým vojskem dne 5. října 1938 a správce (ředitel) školy Peter Kaspar jako aktivní antifašista nesouhlasící s vývojem situace musel školu opustit. Novým ředitelem  se stal Ludwig Träger, který obýval služební byt v budově školy.

Následující údaje o škole byly čerpány z archivních dokumentů Rozpočty školy  („Haushaltplan der Volksschule in Konstantinsbad“) a Rozpočty školní rady („Neben Haushaltsplan der Schulgemeinde Konstantinsbad“) z let 1939-1942, které uvádějí nezbytné náklady na činnost školy. Z nich se například dozvídáme, že pro účetní rok 1941 škola  počítala s příjmem 180,- RM (říšských marek*) a výdaji ve výši 1 471,04 RM. Výdaje ve výši 1 291,04 RM byly poskytnuty obecní školní radou a pokrývaly platy učitelů (332,64 RM), materiální potřeby (výdaje na údržbu  a opravy školní budovy, na telefonní poplatky, kancelářské potřeby a papír celkem ve výši 783,40 RM) a bezprostřední účelové výdaje na školní pomůcky, učební materiál,  učitelskou a žákovskou knihovnu  (355 RM). Příjmy ve výši 180,- RM pocházely z nájmu služebního bytu v budově školy a sloužily k navýšení financí poskytnutých školskou radou na výdaje. S obdobnou výší finančních prostředků hospodařila škola i v roce 1942.

V době okupace působili v konstantinolázeňské škole nadále dva učitelé - ředitel Ludwig Träger a učitelka Friederike Schmidt, ve dvou třídách s těmito počty žáků:

rok 1939 – 61 žáků

      1940 – 64 žáků

      1941 – 81 žáků     

      1942 – 87 žáků

Pro následující roky 1943 – 1945 nejsou údaje o počtech  žáků známy.

Z nemnoha dochovaných dokumentů se dále dozvídáme, že v listopadu 1940 jednal  Okresní školský  úřad v Teplé se starostou Konst. Lázní o vytvoření  speciální třídy v budově školy  pro 26 školou povinných dětí z tábora besarabských Němců (tzv. Bessarabiendeutchen, Volksdeutchen), kteří byli do Lázní  přesídleni  pod heslem „Heim ins Reich“**. Do této třídy měly být zařazeny děti po provedení lékařské prohlídky. Jednalo se i o tom, že až do přidělení další učitelské síly by musely být tyto děti vyučovány společně se dvěma třídami obecné školy, protože  pro  nově vytvořenou třídu  nebyl učitel. Tato zvláštní třída byla však už  k 31.8.1941 Okresním  školským úřadem v Teplé zrušena, neboť etničtí Němci byli z tábora v Konst. Lázních staženi.

V květnu 1941 byl podán k Okresnímu školskému úřadu v Teplé návrh na vyjmutí obce Břetislav ze školního obvodu Okrouhlé Hradiště a její začlenění do Konst. Lázní. Důvodem byla obtížná a nevyhovující školní cesta, kterou museli žáci každodenně absolvovat  z Břetislavi do školy v Okrouhlém Hradišti. 

13. 1. 1943 Adolf Hitler nařídil totální mobilizaci Třetí říše a ředitel Ludwig Träger musel nastoupit do vojenských jednotek SS. Dochoval se jeho dopis z vojenského výcvikového prostoru Kurmark u vesnice Jamlitz v Dolní Lužici zaslaný Okresnímu školskému úřadu v Teplé 8. 11. 1943. V něm vypisuje v souvislosti s plánovanou přestavbou budovy školy, o které se dozvěděl z dopisu své ženy,  nutné stavební opravy a úpravy školní budovy. Požaduje například v půdních prostorách vybudování kabinetu pro učební pomůcky, či podkrovní komoru pro své potřeby a pokud by zde bylo osazeno střešní okno, tak i pracovní dílnu pro žáky. Žádá rovněž o přestavbu sociálního zařízení (to se nacházelo v dřevěné přístavbě)  či vybudování koupelny a popisuje neutěšený stav dvou teras ( výklenků) před 1. třídou a před jeho soukromou ložnicí, kde se zachytávala dešťová voda a především v jarních měsících tající sníh, voda se vsakovala do zdí a způsobovala rozšíření dřevomorky v podlaze, jejiž oprava byla také nezbytná.

Některé z těchto požadavků byly pravděpodobně uskutečněny a například kabinety na půdě po dalších pozdějších úpravách slouží pro uskladnění školních pomůcek dodnes. Ředitel Träger se  ale realizace oprav nedožil, protože padl na frontě. Do roku 1945 ho zastupovala stávající učitelka Friederike Schmidt. Po skončení druhé světové války a osvobození ČSR od německé okupace se začíná i nová kapitola v historii konstantinolázeňské školy.

* Krátce po německé okupaci zbytkového území ČSR a vytvoření tzv. Protektorátu Čechy a Morava 16.3.1939 nadiktovala Říšská banka pro korunu značně nevýhodný kurz 10 korun za 1 říšskou marku.

** Bessarabiendeutchen (Besarabští Němci) byla německá etnická skupina, která žila v letech 1814-1940 v Bessarabii ( historické území tvořící východní část dnešní Moldávie a část Ukrajiny) Obyvatelé Besarábie byli téměř výhradně rolníci, ke konci roku 1940 zhruba 93 000 lidí přesídlilo z Besarábie do Německé říše na výzvu pod heslem „Heim ins Reich“, kde žili přechodně v určených táborech.