Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 11. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností.. Denní teploty 5 až 9°C. Noční teploty 1 až -3°C.

Přehrát/Zastavit Další

Obsah

Pohledy do historie lázeňské školy – 7

60.  léta

V mírně uvolněných společenských a politických poměrech 60. let se charakter a těžiště aktivit školy pomalu přesouvá z povinných oslav „významných“ politických událostí směrem k zájmové činnosti žáků, a to ve spolupráci s nejrůznějšími složkami obce (ROH, Svazarm, Výbor žen, ČSČK, Sokol, SDH, osvětová beseda), které pomáhají organizovat společenské, sportovní a kulturní akce v obci i okolí (vítání občánků, májová veselice, oslava MDŽ, tělovýchovná akademie, branný den, maškarní ples, letní stanování). O celé řadě těchto akcí informoval i regionální týdeník „Tachovská Jiskra“. Škola uzavírala každoročně patronátní smlouvu s léčebnými lázněmi – žáci zajišťovali kulturní vystoupení, uklízeli v parku, lázně vypomáhali s generálním úklidem školy, organizovali např. letní táboření dětí či lékařské prohlídky.

I přes potíže se zajištěním vedoucích stále působí na škole pionýrská organizace, která úzce spolupracuje s KSČ. V roce 1960 „Tachovská Jiskra“ č. 52 v článku „Svátek dvojnásobný“ oznamuje“: „17. prosince budou mít děti národní školy v Konstantinových Lázních velký svátek. Třicet jich dostane rudý šátek a stanou se pionýry. Do místního kina právě v tu dobu zavítá i děda Mráz“.

Po srpnové okupaci naší republiky Sovětským vojskem v roce 1968 jsou však žáci stále více vychováváni „k obraně a budování socialistické vlasti“ a masírováni výchovnými besedami se zasloužilými členy KSČ a příslušníky Lidových milic. Učitelé jsou povinni se účastnit pravidelných politických školení, která se konala jedenkrát za měsíc v ZDŠ Bezdružice a musí se podrobit i přezkoušením svých politických znalostí. Pamětnice Marie Pavlasová na ně vzpomíná takto: „Bylo to strašný, šla jsem tam vždycky s hrůzou, jen jsem mlčela a trpěla. Povinné přezkoušení byla katastrofa, pro mě to byly nejhorší momenty v mém životě.“

Oficiální název školy se v roce 1961 dle reformy školského zákona1) změnil na Základní devítiletá škola Konstantinovy Lázně a zůstává stejný až do roku 1979. Škola je organizována jako málotřídní s pěti postupnými ročníky.

A co se událo v jednotlivých školních letech?

Při slavnostním zahájení školního roku 1960/61 byl žákům 1. ročníku předán předsedou místní skupiny ČSČK soudruhem Antonínem Stočesem zubní kartáček a mýdlo. Učitelský sbor tvořil ředitel Svatopluk Kubát, Marie Kunešová (Pavlasová) a jelikož  Zuzana Mrázková (Fialová) odchází do Slavkova, nastupuje Eva Weschtová (provdaná Marešová). Na škole je zapsáno 82 žáků, výuka probíhá ve třech třídách, jako vychovatelka školní družiny zde působí Vlasta Bůžková. Pro zlepšení výchovně vzdělávacích výsledků žáků jsou zaváděny doučovací kroužky a zájmové kroužky, s jejichž vedením na základě patronátní smlouvy s československými lázněmi pomáhali i jejich zaměstnanci. Žáci naopak pomáhali s udržováním pořádku v parku. SRPŠ pořádalo jednou za dva měsíce schůzky rodičů, kde se probíralo chování a prospěch žáků a schůzky byly doplněny i politickými a pedagogickými přednáškami. Dle slov kronikáře jsou to „nejnavštěvovanější schůzky v obci s průměrnou účastí 30 osob“. Na oslavu MDŽ připravili žáci besídku a při té příležitosti pionýři skládali slib: „Já, mladý pionýr Československé socialistické republiky, slibuji před svými druhy, že se budu učit a jednat tak, abych byl platným členem své milované vlasti.“ Na školní výlet se jelo autobusem do Zoologické zahrady v Praze. Propadli dva žáci. Již v červnu byly ve škole zahájeny stavební úpravy, jejichž cílem bylo zbourání dřevěné přístavby s toaletami a vystavění zděných, zavedení ústředního topení (do té doby se topilo ve třídách v kamnech) a položení parketové podlahy. Školní budova měla získat i novou fasádu, ale práce pokračovaly velmi pomalu a to i v následném školním roce.

Na začátku školního roku 1961/62 obdrželi žáci 1. ročníku spořitelní knížku s vkladem 10 Kčs. Na škole zůstává S. Kubát a čerstvě provdaná M. Pavlasová, E. Weschtová odchází do Chodové Plané a ze školy v Čelivi nastupuje Marie Matoušková. 75 žáků školy bylo rozděleno do třech tříd. V družině mládeže po odchodu Vlasty Bůžkové nastoupila Hana Bízková, která ale na konci školního roku také odchází, a to do Bezdružic. Do mimoškolních aktivit žáků byly zapojeny místní společenské organizace, ovšem přetrvávaly obtíže se zajištěním vedoucích pionýrských oddílů. Jelikož se v létě rozšířila žloutenka, byli všichni žáci školy očkováni. Po rozšíření epidemie asijské chřipky byly o 14 dní prodlouženy pololetní prázdniny. Po tu dobu zajišťovali učitelé provoz v mateřské škole a družině. Žádný žák nepropadl, jeden nebyl klasifikován a byl převeden do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči (zvláštní škola). Pracovníci stavebního podniku v průběhu roku často přerušovali práce na rekonstrukci školy a tak největší kus práce zde odvedl pracovník MNV  pan Hanuš – v srpnu 1961 byla dokončena instalace ústředního topení.

Ve  školním roce 1962/63 se počet žáků opět snížil, a to na 71, novou nadějí na jejich zvýšení je plánovaná družstevní výstavba 22 bytových jednotek v obci. Učitelský sbor se nemění, do družiny nastupuje Marie Smolová. Týdeník „Tachovská Jiskra“ č. 3 dne 18. 1. 1963 pod obrázkem dětí hrajících stolní hry informuje: „Děti Konstantinolázeňské školy se rády scházejí v klubovně družiny mládeže a v družné zábavě tráví volný čas“. Konečně jsou dokončeny vnitřní úpravy školní budovy – je položena parketová podlaha, ze dvou malých místností v přízemí sloužících jako kabinet obrazů a šatna byla zbouráním příčky vytvořena jedna, která byla využívána pro různé výstavy a činnost pionýrské skupiny (dnešní malá třída). Pro následnou nutnou opravu fasády budovy je rozhodnuto zařadit ji do „akce Z“2). V dubnu 1963 nastupuje ředitel Kubát na vojenské cvičení a tak učitelky Pavlasová a Matoušková učily střídavě na směny. Při škole pracuje dramatický kroužek, který nacvičil pohádku „Zkoušky čerta Belínka“. Jelikož se manželé Matouškovi  stěhují do okresu Příbram, uvažuje se o spojení školy v Čelivi (učil zde manžel paní Matouškové), kde nemá kdo učit, s lázeňskou školou, čímž by se opět zvýšil stav jejích žáků. Proti tomu se ale postavili občané Čelivi a Kokašic.

Školní rok 1963/64 zahajuje 68 žáků, v průběhu roku jich ještě pět přibylo, ale celkově děti stále ubývají a mění se i pedagogický sbor - za Marii Matouškovou nastupuje Jiřina Metlická (provdaná Šťastná), zůstává ředitel S. Kubát a učitelka M. Pavlasová. Při volbách do MNV v červnu 1964 byl předsedou školské komise zvolen  Jaroslav Franta. Marie Pavlasová v dubnu na přechodnou dobu nastoupila jako záskok do ZDŠ Bezdružice, její třídu převzala Božena Salačová, na konci školního roku odešla Jiřina Metlická. Pěvecký kroužek zajišťoval kulturní vystoupení, žáci sbírali staré železo, zúčastnili se brigády na polích státního statku, plnili odznak „Plavec ČSSR“. Pionýrské oddíly byly pro nedostatek vedoucích vedeny žákyněmi ze ZDŠ Bezdružice, jejich činnost koordinovala učitelka Metlická. Žáci ZDŠ Cebiv, Horní Kozolupy a Konst. Lázně pod patronací Svazarmu a okresního domu pionýrů na závěr roku společně  stanovali. „Tři dny stanování byly vyplněny vlastivědnými vycházkami, bojovými hrami a soutěžemi dětí“, píše se v kronice.

I přes zařazení opravy fasády školy do akce Z se tyto práce svěřené OSP Tachov protahují, a tak aby se vše stihlo alespoň do začátku dalšího školního roku, uvolnilo MNV své údržbáře na tři týdny na výpomoc. ONV Tachov navrhlo zrušení školy v Cebivi a převedení žáků do Lázní, cebivští občané však byli proti a tak se zrušení cebivské školy prozatím odložilo.

Ve školním roce 1964/65  je patrný opětovný pokles žáků – 61, učitelský sbor se stabilizuje – ředitel S. Kubát, učitelky M. Pavlasová, B. Salačová. Žáci pod vedením učitelů nacvičovali na III. celostátní spartakiádu, vystoupili v Bezdružicích, ve Stříbře a v Tachově. V průběhu roku byly organizovány „Hovory o škole“ -  besedy s občany, jejichž účelem byla pomoc škole. Žáci získali 2. místo v soutěži vyhlášené státním statkem o nejlepší výzdobu v prvomájovém průvodu.

Plánuje se přístavba školní družiny (žáci po vyučování stále docházejí do mateřské školy, ale přidělené prostory již kapacitně ani hygienicky nevyhovují).

Protože se změnil školský obvod, do školy by měli nastoupit žáci z Okrouhlého Hradiště a od pololetí sem dojíždělo i 15 žáků z Kokašic, jelikož škola v Čelivi byla definitivně zrušena. Tím se počet žáků opět navýšil. Týdeník „Tachovská Jiskra“ o této změně informuje 27. ledna 1965: „Před vánočními svátky skončilo putování dětí z Kokašic a místních dětí do čelivské školy. Jednotřídka v Čelivi tedy dosloužila a děti z těchto obcí dojíždějí do školy v Konstantinových Lázních. Zda se jim tu líbí? Jak by ne! Škola je tu pěkná, s ústředním topením, se školní jídelnou a pak tam i zpět se jezdí autobusem. Zřejmě to prospěje i jejich vědomostem, vždyť v takové jednotřídce je výuka opravdu těžká a odvádí dětskou pozornost. Spokojeni jsou i rodiče. A Čelivští také lázeňské škole věnovali televizní aparát – pro zábavu i poučení všech dětí v Lázních.“

Školní rok 1965/66 ve školní kronice není zaznamenán. Ze vzpomínek Marie Pavlasové víme, že zatímco byla v tomto roce na mateřské dovolené (narození dcery Hany, provdané Vrtělková), rok za ni zastupovala  Jiřina Metlická (Šťastná), která později působila jako redaktorka Plzeňského rozhlasu.

Ve školním roce 1966/67  se učitelský sbor  nezměnil, ve škole bylo 75 žáků, do školní družiny nastoupila Eliška Pubrdlová, Dle jejích vzpomínek už byly prostory družiny tak nevyhovující svou velikostí i vybavením, že co nejvíce se žáky trávila odpolední volný čas venku – nejčastěji na přilehlé zahradě u budovy tehdejší MŠ. V průběhu prázdnin byl ve škole umístěn pionýrský tábor ČSČK pro zdravotně omezené děti, které byly pod stálou kontrolou lázeňských lékařů. Pro nedostatek dobrovolných vedoucích pracovala pionýrská organizace i zájmové kroužky velmi nepravidelně, svou činnost ukončila i loutková scéna, která pořádala divadelní představení pro děti. Pro žáky byly ve spolupráci se Svazarmem a Sokolem pořádány větší akce jako 100 jarních kilometrů, den branných soutěží, maškarní ples a letní stanování na závěr školního roku. Pro rodiče bylo uspořádáno pět pedagogických přednášek, učitelé z regionu se pod vedením inspektora Malého scházeli a vyměňovali si své zkušenosti a „sjednávali společný postup vyučování.“ Školní klubovna byla vybavena  televizorem, v obci byly dokončeny první bytové domy.

Školní rok 1967/68 zahajuje 78 žáků, škola byla přes prázdniny vymalována, stěny tříd a chodeb opatřeny olejovým nátěrem, složení učitelského sboru zůstalo stejné. Stoupal zájem o školní družinu, zapsáno bylo 35 žáků a prostory vyčleněné v mateřské škole byly již zcela nedostačující. Proto bylo zahájeno jednání s lázeňskou společností o uvolnění ubytovny „Plzeň“, což však bylo odmítnuto a tak se rozhodlo o přístavbě školní družiny k budově školy. Po více než pětiletém dálkovém studiu jej S. Kubát zakončil státní zkouškou (studoval učitelství 2. stupně – základy zemědělské výroby a přírodopis), v době jeho přípravy učila první třídu E. Pubrdlová a školu vedla M. Pavlasová. Žáci chodili cvičit do oddílů Sokola, ale jinak dále přetrvával nedostatek vedoucích zájmových kroužků. O vedení divadelního kroužku projevil zájem Václav Vedral, který se žáky nacvičil hru „O Honzovi, Kašpárkovi a hastrmanovi“.  Z výtěžku představení byl připraven zájezd na Konopiště a Karlštejn.

Zahájení následujícího školního roku 1968/69 bylo silně ovlivněno „srpnovými událostmi 1968“, kronikář doslova píše: „Učitelé si byli vědomi toho, že osobním příkladem musí usměrňovat myšlení žáků a tak zaujmout správné stanovisko. Společně s ostatními socialistickými zeměmi vybudovat komunistickou společnost v duchu zásad marxismu-leninismu.“ Na těchto zásadách byla postavena povinná politická školení učitelů v Bezdružicích a všichni ředitelé a učitelé škol prošli prověrkovou komisí, která doporučila jejich setrvání ve škole. S výsledky pohovorů byla seznámena základní organizace KSČ, která je potvrdila. Byly zavedeny volné soboty, v některých ročnících sníženy počty vyučovacích hodin a tím i úvazky učitelů a vychovatelů.  Na prostranství před hotelem Tvorba byla slavnostně za účasti představitelů obce zasazena „Lípa svobody“, nad kterou žáci školy převzali patronát a v Kokašicích zajistili kulturní vložku při oslavě po obnově pomníku „Sovětských osvoboditelů“ (ačkoliv byly Kokašice a okolí osvobozeny americkou armádou).  Bylo rozhodnuto, že školní družina jako přístavba školy bude postavena v akci Z, stavba pokračovala i v dalším roce 1969/1970, avšak velmi pomalu. Pomáhali sice i dobrovolní brigádníci, ale těch bylo jen málo. „Tachovská Jiskra“ tuto situaci komentuje 15. 8. 1969 v článku „Svépomocí družina a kabiny“: „Další a nemalou akcí zdejšího národního výboru je rozšíření stávající školní budovy, kde bude umístěna družina pro 50 dětí. Staví se svépomocí a rychlejšímu tempu brání nedostatek materiálu, hlavně cementu.“ Následně v prosinci článek „Až v příštím roce“ slibuje, že „Přístavbu v místní ZDŠ v K. Lázních, v níž bude umístěna družina mládeže, bude MNV realizovat v příštím roce tak, aby zde mohl být 1. září 1970 zahájen provoz. Letos se to nepodařilo uskutečnit pro nedostatek stavebního materiálu. To se podařilo nyní, a tak nic nebrání tomu, aby se s výstavbou, jakmile to počasí dovolí, začalo. Základy jsou již hotovy.“

Škola se zapojuje do akce „Mléčné svačiny“, v zimním období však byly problémy s ohříváním mléka. Příslušník VB přednášel žákům o pravidlech bezpečného chování na silnici, žáci obsadili 3. místo v soutěži k prvomájovým oslavám a připravili kulturní vystoupení na většinu oslav v obci a okolí i na slavnostních schůzích KSČ. Na závěr roku se opět tři dny stanovalo. Učitelský sbor v nezměněné podobě se pravidelně účastnil politických školení v Bezdružicích, na jejichž závěr každý předkládal výpisky z jednotlivých témat. Na konci školního roku vypracoval ředitel školy hodnocení všech učitelů, které bylo schváleno prověrkovou komisí, jež doporučila setrvání všech učitelů ve škole i v následujícím školním roce 1970/71.

 

Pozn. Psaní velkých písmen se v článku řídí tehdy platnými gramatickými pravidly.

 

1) Školským zákonem z 15. prosince 1960  vznikla nová jednotná soustava od mateřských až po vysoké školy. Základní devítiletá škola se dělila na 1. stupeň (1.- 5. ročník) a 2. stupeň  (6.- 9. ročník)

2) Akce Z nebo též akce „Z“ byla v dobách komunistického režimu v Československu neplacená dobrovolná pracovní činnost obyvatel. Jednalo se o výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly nezvládla (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování). „Z“ znamenalo zvelebování.

 

Vysvětlivky zkratek:

CO – civilní obrana

ČSČK – Československý červený kříž

ČSSR – Československá socialistická republika

KSČ –Komunistická strana Československa

MDŽ – Mezinárodní den žen

MNV – místní národní výbor

ONV – okresní národní výbor

OSP – okresní stavební podnik

ROH – Revoluční odborové hnutí

SDH – Sbor dobrovolných hasičů

ZDŠ – základní devítiletá škola