Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 11. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností.. Denní teploty 5 až 9°C. Noční teploty 1 až -3°C.

Přehrát/Zastavit Další

Obsah

Pohledy do historie lázeňské školy – 8

70. léta

V dobách normalizace 70. let se škola  nadále aktivně a víceméně povinně podílí na veřejné činnosti – pěvecký kroužek zajišťuje kulturní vystoupení, žáci sbírají staré železo, pracují na polích státního statku, sportují ve střeleckém kroužku, plní odznak „Plavec ČSSR“ a podílí se na veřejně prospěšných pracích jako je úklid parku a okolí školy, sběr odpadových surovin a léčivých bylin. Žáci navázali formou výměny dopisů družbu se sovětskou školou ve Sverdlovsku a s východoněmeckou školou v Ederitzu, zajišťují vystoupení při různých politických aktivitách v obci a okolí: veřejné schůze KSČ, místních podniků a dalších složek obce, sjezdy KSČ, oslavy VŘSR a Československo-sovětského přátelství, přivítání sovětské delegace a další. Pokračovala spolupráce školy s místními organizacemi - SČSP, Sokol, Svazarm a “požárníci”, jejichž členové pomáhali  s vedením zájmových kroužků, organizací sportovních akcí (př. Dukelský závod branné zdatnosti, střelecké závody) či přípravou veřejných vystoupení a každoroční akademie. Byly uzavřeny patronátní smlouvy s Československými státní  lázněmi a Čsl. státními lesy.  Všichni učitelé  kromě dalšího odborného pedagogického vzdělávání nadále každý měsíc povinně docházeli na ideově politická školení do ZDŠ Bezdružice a při závěrečných pohovorech předkládali výpisky.

V roce 1971 se konečně otevřela nová školní družina v přístavbě školy a žáci tak už nemuseli po vyučování opouštět školní budovu a docházet do školy mateřské (dnes obecní úřad), kde již dlouho nebyly pro činnost družiny vyhovující prostorové ani hygienické podmínky.

Oficiální název školy Základní devítiletá škola Konstantinovy Lázně zůstává stejný až do roku 1979, kdy se na základě školské reformy mění na Základní škola Konstantinovy Lázně.

Zavzpomínejme prostřednictvím školní kroniky na jednotlivá školní léta:

Školní rok 1970/71 byl zahájen s 65 žáky, kteří byli vyučování ředitelem S. Kubátem a učitelkami  M. Pavlasovou a B. Salačovou.

V rámci plynofikace obce byl zaveden plyn i do školní budovy, opravena kotelna, vyměněn kotel ústředního topení a ve školní družině zavedena plynová kamna. Byla to úleva především pro paní školnici Eriku Vránovou (působila ve škole od r. 1964), protože odpadlo namáhavé sklízení uhlí do temného a mokrého sklepa a dohled nad tím, aby obrovský kotel s násypkou v zimě a především v noci nevyhasl.

Ve druhém pololetí byla slavnostně otevřena přístavba školní družiny, jejíž součástí byla jídelna a výdejna jídla (obědy se dovážely z mateřské školy, jejich výdej měla na starosti paní kuchařka Matalová), herna a místnost pro vychovatelku, to vše vybavené novým nábytkem. Vychovatelskou dráhu v nové družině nastoupila 1. října 1971  Jana Martinů, která od té doby po dlouhých 35 let připravovala zájmový odpolední program pro lázeňské žáky, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 2006. Dosavadní vychovatelka E. Pubrdlová odešla  učit do ZDŠ Záchlumí a poté do Cebivi. O tom, že se žákům  v nové družině líbilo, svědčí i slova celé řady pamětníků, kteří na vychovatelku Janu Martinů, školní družinu a zahradu dodnes rádi vzpomínají.

V průběhu školního roku byly organizovány autobusové zájezdy na dětská divadelní představení, na školní výlet jeli žáci do středních Čech.

Rok 1971/72 byl ve znamení voleb, k jejichž zdárnému průběhu přispěli žáci (69) i jejich učitelé (ti se o prázdninách politicky školili ve Stříbře) - nacvičili kulturní vložky pro předvolební schůze, připravili výzdobu v prostorách školy a rozhlasové relace pro vysílání agitačního střediska.

Kolem školy byl postaven nový plot (nahradil původní dřevěný) a do volebního programu  nového národního výboru, do jehož čela byl zvolen Ladislav Wenzl, byla zařazena generální oprava budovy školy v hodnotě 400 000,- Kč, kterou byl pověřen OSP Tachov. Ve škole se uskutečnila beseda se členem Svazu protifašistických bojovníků (major Dvořák vyprávěl dětem o bojích na východní frontě za 2. větové války), v závěru rok byl připraven dětský den a starší žáci tábořili v údolí pod Břetislaví.

V následujícím roce roce 1972/73 došlo ke změně v učitelském sboru – na ZDŠ Přimda odešla Božena Salačová a místo ní nastoupila ze ZDŠ Bezdružice Eva Vavruňková. Škola měla 74 žáků, ale vyučování se v důsledku prováděné generální opravy budovy školy poněkud zkomplikovalo. Vyučovalo se v náhradních prostorách: 1. ročník - herna nové školní družiny, 2. a 4. ročník -  místnost v lázeňském domě Stará pošta, 3. a 5. ročník -  rekreační středisko Česká Lípa, později  klubovna v budově  Československých státních lesů. I přes ztížené učební podmínky byly učební osnovy splněny a škola se umístila na 5. místě v okrese ve sběru léčivých bylin, sbíraly se i odpadové suroviny. Prvomájové oslavy byly spojeny v předvečer 1. máje s tělovýchovnou akademií, lampiónovým průvodem a ohňostrojem. S mávátky, transparenty a třepetalkami v rukou žáků byl slaven 1. máj průvodem v Bezdružicích. Dlouhotrvající rekonstrukce školní budovy byla ke konci školního roku zdárně ukončena - opravena byla střecha, fasáda, vnitřní prostory, osazena nová okna a dveře, třídy vybaveny novým nábytkem a Zahradnictví Plzeň upravilo okolí školy.

Nový školní rok 1973/74 mohl tedy začít v novotou vonící školní budově se 74 žáky pod vedením S. Kubáta, M. Pavlasové a E. Vavruňkové. Při škole pracovaly tyto zájmové kroužky: tělesné výchovy, střelecký, pohybových her, rukodělný, divadelní a „Malých ochránců přírody“. “Naši pionýři se zúčastnili slavnostního přivítání sovětských přátel v obci. K 25. výročí založení PO se slavnostního shromáždění zúčastnili zástupci patronátního závodu a vojenského útvaru v Pernarci”. Organizace KSČ Plastimat Tachov pozvala lázeňské pionýry na exkurzi do jejich závodu a připravila pro ně autobusový zájezd do Lidic a Terezína, odkud “byla přivezena prsť k připravovanému památníku, který má být v naší obci odhalen.” Žáci a učitelé odpracovali přes 1 200 hodin na veřejně prospěšných akcích (brigády pro MNV, úpravy okolí školy, sběr bylin a odpadových surovin).

Ve školním roce 1974/75 je ve škole zapsáno 65 žáků a celý rok „byl ve znamení slavného 30. výročí národně osvobozeneckého boje a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou“. Každý třídní  učitel musel mít zpracován plán politicko výchovné práce v jednotlivých předmětech a vyučovacích hodinách, 81,5 % žáků bylo organizováno v PO (jiskry a pionýři). Ve škole byla založena „stěna bojových a revolučních tradic“ (v malé třídě v přízemí, která sloužila i jako pionýrská klubovna), u školy vysázen záhon růží, konaly se výchovné akce pro žáky – besedy se zasloužilými členy KSČ, zájezd  do Prahy a do divadla. Žáci se pod vedením Marie Pavlasové zúčastnili okrskové, okresní a také celostátní IV. československé spartakiády v Praze na Strahově, což byl pro všechny velký a nezapomenutelný zážitek a to i přes nepřízeň počasí, které bylo tehdy velmi deštivé a chladné.

Zavedením nového klasifikačního řádu se zvýšila péče o talentované i zaostávající žáky (doučovací kroužky), pokračovala činnost zájmových  kroužků. O prázdninách byla v budově školy instalována výstava „100 let Konstantinových Lázní“, kterou navštívilo přes 600 návštěvníků. Učitelé závěrečnými pohovory absolvovali 1. ročník středního stupně politického vzdělávání.

Školní rok 1975/76 zaznamenal další pokles žáků na 60, učitelský sbor zůstával stejný. Přes 80 % žáků bylo členy pionýrské organizace (jeden oddíl jisker, dva oddíly pionýrů), jejíž skupinovou vedoucí byla Ivana Rubášová. Byly uskutečněny 4  besedy se zasloužilými členy KSČ, konala se beseda s významným českým skladatelem Petrem Ebenem, exkurze do Mlékárny Stříbro a Plastimatu Tachov. Výbor SRPŠ dotoval soutěž ve sběru léčivých bylin hodnotnými cenami (hodinky, míče, společenské hry) a tak žáci vyvinuli při sběru více aktivity. Bylo odpracováno 250 brigádnických hodin na úpravě okolí školy a parku, žáci se  zúčastnili meziškolního utkání se ZDŠ Bezdružice, kde získali několik prvních míst. Již tradičně pak vystupovali s kulturním programem na řadě schůzí, a tělovýchovné akademii, účastnili se i Dukelského závodu branné zdatnosti.  Na školní výlet se jelo na Domažlicko.

V roce 1976/77 se žáci 1. ročníku začínají učit podle nového obsahu učiva, úroveň vyučování se zvýšila využíváním nových pomůcek a metod, zavedena je výuka množin v matematice 1). Novými pomůckami byly: promítačka KP 8, meotar, medirex, magnetofony a gramofony. Všichni učitelé absolvovali školení k novému pojetí vyučování. Uskutečnila se exkurze do velkokapacitního kravína  a Plastimatu v Tachově, již přes 90% žáků bylo členy třech oddílů PO.  V rámci výchovné práce se konala  řada besed se zasloužilými členy KSČ, Lidových milicí, SČSP, MNV, PSVP a BSP, žáci byli při vyučování pravidelně seznamováni s významnými politickými událostmi. Branná výchova byla doplněna návštěvou u útvaru PS Chodová Planá. Ze zájmových kroužků nejúspěšněji pracoval dramatický kroužek pod vedením Václava Vedrala, který nacvičil dvě divadelní hry a sehrál 12 představení v obci i mimo ni. Na školní výlet se jelo do Koněpruských jeskyní a na Křivoklát, na konci školního roku žádný žák nepropadl a průměrný prospěch byl 1,31. Učitelé absolvovali 3. ročník středního stupně politického vzdělávání, vychovatelka školní družiny navštěvovala základní kroužek politického vzdělávání při ZO KSČ, který vedl ředitel školy, každý pedagog měl několik veřejných funkcí.

Školní rok 1977/78 byl zahájen 1. září s pouhými 57 žáky, ale po zrušení školy v Cebivi přešlo v lednu 1978 15 žáků  i s učitelkou Eliškou Pubrdlovou do Lázní, a tak má v tomto roce škola poprvé ve své historii čtyři třídy (pět ročníků) s celkem 73 žáky (1 žák se přistěhoval). Proto bylo třeba upravit družinovou klubovnu na třídu a začátek vyučování se posunul na 8:15, aby dojíždějící žáci stačili dojít z vlakového nádraží do školy. Žáci se podíleli na oslavách k 30. výročí vítězného února (součástí oslavy bylo šátkování pionýrů), konaly se tradiční besedy, žáci si dopisovali v rámci družby s dětmi ze Sovětského svazu, pracovali v zájmových kroužcích, vyslechli si přednášku na téma “Příčiny kriminality mládeže”. Na školní zahradě bylo vysázeno 13 keřů, za spolupráce SRPŠ a patronátního závodu Československé státní statky Bezdružice byl založen školní pozemek a parková část zahrady v celkové hodnotě 65 000,- Kč. Celkem bylo odpracováno 600 brigádnických hodin.  Žáci se zúčastnili všech akcí pořádaných Místním kulturním střediskem v Bezdružicích v rámci programu “Mládež a kultura”, divadelní soubor dětí pod vedením Václava Vedrala nacvičil hru „Broučci“. Na konci roku měli tři žáci nedostatečný prospěch, jeden z nich opakoval ročník. Učitelka Eva Vavruňková se odstěhovala  do Plzně a na její místo nastoupila v novém školním  roce 1978/79 ze zrušené školy v Okrouhlém Hradišti Anna Roučková, nositelka titulu „vzorná učitelka“. Ta byla zároveň i úspěšnou vedoucí místní knihovny, která získala titul „Vzorná lidová knihovna“. A. Roučková se aktivně zapojila do činnosti školy – vedla rozhlasový kroužek, nacvičovala s dětmi divadelní hry a v recitačním kroužku připravovala  pásma poezie, zastávala veřejné funkce. Školu navštěvovalo v tomto roce 72 žáků ve čtyřech třídách (Kubát, Pavlasová, Pubrdlová, Roučková – v této sestavě zůstal pedagogický sbor až do roku 1985/86), prvňáčkové při zahájení dostali upomínkové dárky. Škola byla plně organizovaná (ne málotřídní), protože žáci 5. ročníku přešli do Bezdružic a tak poprvé v historii školy nebyl žádný ročník spojený (v souvislosti s novou koncepcí školy z roku 1976 byl 1. stupeň základní školy zkrácen o jeden rok (1.- 4. ročník). Tato situace trvala téměř 20 let až do roku 1996/97.

Divadelní kroužek nacvičil úspěšnou hru „Ferda mravenec“, místní skupina ČSČK připravila žáky na soutěž „Mladých zdravotníků“, žáci byli členy požárního družstva, které zvítězilo v okresní a dobře se umístilo i v krajské soutěži „Mladých požárníků“. Trvala spolupráce se všemi místními organizacemi (kulturní a sportovní akce, besedy pro žáky), opět se konala exkurze do podniku Plastimat Tachov, žákovské práce byly vystaveny v hotelu Tvorba. Místní kino připravilo pro žáky festival dětských filmů a promítání filmů s výchovnou tematikou, tradiční besedy s významnými lázeňskými hosty a zasloužilými členy Strany přispívaly k uvědomělé výchově žáků.  Školní výlet se konal na zámek Kozel a do Plzně na baletní představení Sněhurka. Jeden žák opakoval třetí ročník.

Školní rok 1979/80 zahájilo 76 žáků ve čtyřech třídách. 16 mladších žáků se zúčastnilo celostátní Československé spartakiády 1980 v Praze. Škola organizovala obdobné aktivity jako i v předchozích letech ve spolupráci s patronátními závody a místními organizacemi (besedy, táboráky, sportovní soutěže, exkurze apod.), při škole pokračovala činnost zájmových kroužků. Školní kronika uvádí tyto hlavní úkoly: ”Výchovně využít všech významných výročí, pokračovat v rozvoji pracovní iniciativy, plnit opatření ke snížení kriminality, pozornost věnovat věd. světovému názoru, zlepšovat vztah žáků ke spol. vlastnictví, ideově využít Československou spartakiádu, nadále spolupracovat s patronát. závody BSP, zabezpečovat přestavbu v 1. – 4. ročníku.”

Žáci jeli na školní výlet na Chodsko, o prázdninách byl ve škole pionýrský tábor dětí z Tachova a tábor sovětských pionýrů.

 

1)Rozsáhlá reforma školství se realizovala na základě dokumentu ÚV KSČ „Další rozvoj výchovně vzdělávací soustavy z července 1973“ a tak se od 1.9.1976 začala v prvních ročnících výuka podle nové koncepce, která zavedla pro dosavadní vyučovací předmět Počty název Matematika a do ní výuku množin.  Nesporným kladem tohoto období bylo, že se učitelé museli povinně zúčastňovat různých školení a ukázkových hodin na vybraných školách okresu, a tak se vlastně dále vzdělávat po stránce odborné i metodické.

Vysvětlivky zkratek:

BSP – brigáda socialistické práce

ČSSR – Československá socialistická republika

KSČ –Komunistická strana Československa

MNV – místní národní výbor

OSP – okresní stavební podnik

PS – pohraniční stráž

PS VB – pomocná stráž veřejné bezpečnosti

SČSP – Svaz československo sovětského přátelství

SRPŠ – sdružení rodičů a přátel školy

ÚV KSČ – ústřední výbor KSČ

VŘSR – Velká říjnová socialistická revoluce

ZDŠ – základní devítiletá škola

ZO KSČ – základní organizace KSČ